Čakov (dříve též Velký Čakov, Čákov) je obec ležící v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, zhruba 12 km západně od Českých Budějovic v nadmořské výšce 450metrů.

Obec sestává ze tří částí (dá se říci, že ze čtyř částí): První je vesnice Čakov, druhou představuje o něco menší víska Čakovec, vzdálené přibližně 1¾ km jihovýchodním směrem, třetí pak osada Holubovská Bašta, ležící při jižním břehu rybníka Dehtář asi 1¾ km ssz. od Čakova. Za čtvrtou část se dá považovat mlýn, který naleznete 1,3km na východ od obce Čakov.

Počet obyvatel ke dni 31.10.2011 přihlášených k trvalému pobytu jest 263. Z toho

- Čakov - 184 (152 dospělí, 32 děti)
- Čakovec – 47 (41 dospělí, 6 děti)
- Holubovské Bašty – 32 (26 dospělí, 6 děti)

Celková katastrální výměra činí 9,02 km² (samotný Čakov 5,92 km²). Ačkoliv je Čakov samostatná vesnice, tak v katastru je vedena jako Čakov u Českých Budějovic. Existuje totiž ještě jeden Čakov a to u Benešova.

Obec Čakov má vlastní mateřskou školku, hostinec „U Sládků“, hřbitov, kostel sv.Linharta, knihovnu(Čakovec), klubovnu(Čakovec), sportovní hřiště ve Vrší ale i sbor dobrovolných hasičů.

Stručná historie obce

Archeologickým průzkumem v letech 2002 až 2003 byly na okraji Čakova zjištěny pozůstatky osídlení z doby halštatské, usedlost výrobců železa. První písemná zmínka o vsi (Schecow, tj. Čekov) pochází z roku 1262. Ve starších dobách náležel Čakov Rožmberkům; zprvu býval spravován z hradu Poděhusy, později v rámci panství Český Krumlov. Rožmberský urbář z roku 1379 udává pro Čakov 8 lánů obhospodařovaných pozemků, jiný urbář k roku 1510 zde jmenuje 10 hospodářů (4 celoláníky a 6 půlláníků); 10 hospodářství bývalo v Čakově i kolem roku 1601, kdy poslední z Rožmberků Petr Vok ve finanční tísni prodal krumlovské panství císaři Rudolfu II., z jehož následovníků Ferdinand II. v roce 1622 udělil panství Český Krumlov včetně Čakova Janu Oldřichovi z Eggenberku. Vnuk onoho Jan Kristián z Eggenberku v roce 1710 bezdětný zemřel, čímž panství přešlo na vdovu Marii Ernestinu rozenou ze Schwarzenbergu, po její smrti roku 1719 pak na jejího synovce Adama Františka ze Schwarzenbergu. Schwarzenbergové pak zůstali čakovskou vrchností až do zrušení poddanství. K roku 1756 se v Čakově poprvé připomíná škola. Dne 8. února 1841 postihl vesnici silný požár, při němž pohořelo 7 usedlostí. Od roku 1850 je Čakov samostatnou obcí vyjma období 14. června 1964 až 23. listopadu 1990, kdy tvořil součást obce Jankov.

  Pamětihodnosti

• Farní kostel sv. Linharta uprostřed návsi představuje díky své vyvýšené poloze zdaleka patrnou dominantu obce. Raně gotická stavba z doby kolem roku 1300 bývala obklopena hřbitovem, zrušeným 1961. Několik dřevěných gotických soch z výzdoby kostela je vystaveno v Alšově galerii na Hluboké. V kostele se též dochoval náhrobník Jiřího Čakovce z Bohušic a na Čakovci († 30. června 1529). Farnost zde bývala od 14. století, zanikla však po roce 1620 načež býval Čakov přifařován k různým okolním kostelům (Dubné, Křemže, Lhenice, naposledy Brloh). Roku 1781 byla v Čakově zřízena lokálie a v roce 1794 opět povýšena na faru. Dnes k farnosti příslušejí kromě všech části obce Čakov též Jankov a Holašovice.
• Fara, barokní z roku 1787
• Kamenná čtverhranná kašna v parčíku před kostelem, datovaná 1869
• Kaplička sv. Václava z roku 1883, naproti faře
• Ve vsi se dochoval asi tucet usedlostí ze druhé poloviny 19. a počátku 20. století

[Show as slideshow]

Jako zdroj informací byl použit server Wiki a stránka obce Čakov.